zaplat panbuh za reflex

clanek "ZAPLAŤ PÁNBŮH ZA RATZINGERA!", ktery publikoval casopis reflex se dotyka zhaveho tematu, kterymi jsou trestne ciny spachane krestanskymi funkcionari. clanek vyvolal nemalou diskusi. nazory diskutujicich jsou zrejme. jeden tabor uvedomelych krestanu, chapajicich tuto situaci jako problem, ale presto omlouvajicich sve bratry a sestry. druhy, snazici se zaujmout strizlivou stredni cestu, tudiz vetsinou lide 'neverici', odsuzujici neomluvitelne zlociny lidi pusobicich pod kridly cirkve svate, presto vsak strizlive ve svych projevech a nakonec lide ostre kritizujici vsechny krestany sveta.
je zrejme, ze babicka z male vesnicky, ktera kazdy vecer prednasi sva zaklinadla s krizkem v ruce nema pranic spolecneho s podvody, znasilnovanim, zabijenim, pokusy na lidech a v neposledni rade s konverzemi. nebylo by teto babicce ovsem jedno, kdo ten jeji buh vlastne je?

jina je ovsem situace s tisici krestanskymi misionari pracujicich v zemich tretiho sveta. ano, stavi skoly a nemocnice. samozrejme, staraji se o deti, atd. toto je ovsem pouze cast cele pravdy. proc stavi skoly? jde jim opravdu o vetsi znalosti svych studentu? podle mnoha publikovanych studii (ktere pouze podporuji nami dokumentovane instituce) je hlavnim duvodem moznost izolovat deti od svych komunit a presvedcit je, aby prijali toho "spravneho" boha. kdo se leci v nemocnicich postavene krestany? pokud budu hovorit o situaci v thajskem chiang rai, potom mezi pacienty v zadnem pripade nepatri lide z hor, kterym prijeli misionari pomahat. misionare v nich ovsem potkate velmi casto - ze lori!


ZAPLAŤ PÁNBŮH ZA RATZINGERA

http://www.reflex.cz/scripts/detail.php?id=19490

Název tohoto sloupku není ani v nejmenším míněn ironicky, naopak - myslím to upřímně. Můžeme být Bohu vděčni, že kardinálové volbou nového papeže církev zbavili smrtelného hříchu pokrytectví, ve kterém léta setrvávala.
Po dlouhá desetiletí, v podstatě od druhé světové války, hrála církev s nekatolickou veřejností pokryteckou a nepoctivou hru. Od poloviny minulého století, od holocaustu, už bylo v demokratickém civilizačním okruhu zcela nepřijatelné hlásat nenávist, nařazenost jedné víry či systémově krýt zločiny páchané mocenskou organizací (mluvím o demokratickém západním světě, ne světě ovládaném bolševiky). Církev tedy navenek hlásala toleranci a běžnou lidskou slušnost, při bližší analýze konkrétních postojů katolické církve k jednotlivým choulostivým problémům a chování Vatikánu v jednotlivých skandálech bylo jasné, že praxe a rétorika se více než liší. Říkat však nahlas, že katolíci kryjí „své“ pedifily a podofilii „svých“ kněží církev de facto toleruje, bylo o žalobu. Oficiálně se od podobných zvěrstev katolická věrchuška posledních padesát let distancovala.
Nyní, když byl papežem zvolen zasloužilý vrchní inkvizitor Ratzinger (byť je ona funkce nyní přejmenována a má mnohem politicky korektněji znějící název, zastával jí Benedikt XXI dlouho), je po pokrytectví. Jak poprvé zveřejnil list The Observer, Ratzinger rozeslal (ještě jako vrchní inkvizitor) v květnu 2001 biskupům dopis, ve kterém je vyzýval, aby jakákoliv podezření na zneužívání malých chlapců drželi jako papežské tajemství a řešili výhradně uvnitř církevní hierarchie. Překlad dokumentu zveřejnila MF Dnes.
Inkvizitor Ratzinger také - v dokumentu Pán Ježíš z přelomu tisíciletí - naznačil nadřazenost katolicismu ostatním náboženským školám, a jako první papežský krok odsoudil registrované partnerství homosexuálů ve Španělsku.
Zaplať Pánbůh, katolická církev se konečně výslovně, osobou zástupce Kristova na Zemi, přihlásila k tomu, co pozorovatelé tušili již dlouho. K tomu, že je fundamentalistickou nenávistnou sektou hlásající homofobii, vlastní nadřazenost a systémově kryjící ty nejodpornější zločiny vlastních lidí. Zločiny páchané na dětech, svěřených do „duchovní“ péče.

sexualni zneuzivani pachane na akhaskych detech ze strany misionaru stale pokracuje

v severnim thajsku se nam podarilo ziskat mnoho dokumentace o sexualnim zneuzivani deti v "sirotcincich". nektere jsme jiz predali kancelari unesco v bangkoku, jine stale proverujeme. krestane schovavajici se za bileho boha prinasi mnoho nestesti a utrpeni lidem z horskych kmenu, kteri postradaji zakladni lidska prava a nemaji zadnou moznost obrany.


zde je prispevek akhaskeho devcete pracujiciho pro sirotcinec eden house. reditelem je americky misionar vern mccauley:

Eden House Children's Home

Ahmee Yerjae - Eden House Staff
"My name is C, but people call me A. I’m 24 years old. I grew up in an Akha village in northern Thailand. When I was very young, my mother left my two brothers and me. The three of us lived from house to house, moving on as families grew tired of us."
"Shortly thereafter, a major trial came into my life. I went on staff with a new children’s home for Akha children. While I was there, I was hurt severely by one of the missionaries. My world was shattered. I didn’t understand why a missionary would hurt me like that. I wondered why God would let that happen to me, and I wanted to kill myself. I began believing lies: I saw my dreams to finish school vanish and I thought I would never have a chance to go again. I became angry with God; I didn’t want anything to do with Him anymore."
"Then one day a letter came from a friend who was a student in a Bible college. He didn’t know what was going on in my life, but his letter encouraged me. At about the same time, Vern and Audrey McCauley asked me to be on staff at Eden House. I didn’t have to think about it. I said yes. "
"I moved in with their family and started to get to know them. I was still angry and didn’t trust anyone after what had happened to me. Finally I sat down with Audrey and told her what had happened. She helped me work through it and I began to trust again. I told God I would serve Him and do anything He wanted me to do, and He had me do my Discipleship Training School (DTS) in Chiang Rai."
I realized during my DTS that deep in my heart I had not forgiven the person who had hurt me. I was able to work through it and seek his forgiveness.(who is seeking who's forgiveness here?) The situation was restored. (and how is that?) I began to see that my life was valuable, to God and to others. I thought of the time when I wanted to kill myself. I was so thankful to God for keeping me from that. I learned so many things at DTS, and after I finished, I went back to Eden House and was able to teach the girls some of what I had learned".

rozdil pohledu nebo agresevni evangelizace?

jiz vice let se snazime prinaset informace o pusobeni krestanskych misii na tradicni kulturu a zivoty lidi kmene akha. znacne financni prostredky, ktere maji misionari k dispozici, by mely smerovat k rozvoji akhaskych komunit. vystavby sirotcincu pro deti z horskych kmenu jsou jiz dlouho kritizovany organizacemi jako unicef ci ilo. hlavni nedostatek techto instituci spatruji kritikove v jejich az mnohonasobne financni narocnosti oproti podpore deti v jejich vlastnich komunitach a nemoznosti zajistit dostatecny dusevni rozvoj ditete. i presto tyto, jiz dlouho znama fakta, vznikaji v oblasti severniho thajska stale dalsi sirotcince. v soucasne dobe se jedna jiz o stovky. zde je treba pripomenout, ze velka vetsina deti umistovanych do techto domovu nejsou sirotky. cilem misionaru ovsem neni pomoc akhaum, ale jejich konverze. a zde se dostavame k problemu odlisnych uhlu pohledu. je vira v toho bileho, krestanskeho boha lepsi, nez v akhaskeho ah pho mie?




The Thailand Trip http://email.seznam.cz/redir?http://www.joshuanations.org/blessings/2005_03_Thailand.htm

It was a great joy to be with one of our graduates, A/Je and his precious wife Nancy a couple of weeks ago. They have 75 orphans, 55 Bible School students, oversee 17 Churches and a missions complex.It was a joy to minister to all of these beautiful Thai people. The services were from 8:30 a.m. until 9:30 p.m. everyday. They were just as vibrant and jubilant at the end of the day as at the beginning.We were being jolted from one side to the other as we rode in the Toyota trucks up Elephant Mountain. It took about 1.5 hours of bone bruising before we arrived at the top of the mountain and there below us was the lush beauty of an Akha village.As we creeped over the top of the mountain a man ran from a hut and pounded on the window excitedly talking with A/Je. This man was a leader of a village and wanted he and his family to become Christians. What a welcome and divine interruption to our ride.We pulled the trucks over and were welcomed into his most humble hut. In one corner was a Bhudda and the artifacts of Bhudda worship. As A/Je began to talk to the man and his family he was given permission to take The Bhudda down and place the artifacts in a sack and then led the man and his family to receive Jesus Christ.We were all rejoicing with this new family because we knew that when the leader of a village becomes a believer the rest of the village follows suit. This leader knows about 50 more families and they too, soon, will become Christians and A/Je will set a Akha/Thai pastor from the Bible School into the community.To conclude an already beautiful story, a businessman and myself agreed to buy a piece of land and build a church for this mountain top community. We baptized 24 new converts in the mountains of Thailand. Fruitful trip!!!We were able to commission 12 students who will now intern for one year in the Akha villages. They are truly Raising up the next generations to advance the Kingdom of God in the nations of Burma, Viet Nam, China, Laos and Thailand. God has given A/Je and Nancy influence into these 5 nations. The apostolic flow is truly upon their lives.

na haiti unesen cesky misionar

ct 9.12. informovala o pripadu ceskeho misionare na haiti


Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Novinkám to v pátek řekl mluvčí ministerstva zahraničních věcí Vít Kolář. Únosci údajně požadují výkupné 50 000 dolarů (zhruba 1,25 miliónu korun). 9.12. 2005 16:40 - 19:20 Aktualizováno
PRAHA - Musil působí na severozápadě ostrova. Podle církve, která s únosci vyjednává, nejde o politický únos, ale o kriminální čin. V pátek to řekl Martin Sedloň z řádu, jehož je Musil členem.
"Opravdu jde o únos z finančních důvodů, zazněla cifra 50 tisíc dolarů, únosci ale už dostali nějaké peníze a pak si asi uvědomili, že by mohli dostat víc," řekl Radiožurnálu Martin Sedloň.
Musil byl podle České televize (ČT) unesen, když jel do haitského hlavního města Port-au-Prince. Nyní ho únosci drží na neznámém místě. Pátrání po misionáři je vzhledem k tamní situaci velmi obtížně.
Musil dříve působil jako kaplan římskokatolické farnosti Klokoty, píše se na internetových stránkách http://sweb.cz/klokoty/kontakt.html. Od léta 2002 se aktivně věnoval misijní činnosti na Haiti. Podle ČT se tam zasloužil o výstavbu školy, teď se snažil o založení zdravotnického střediska.